Březnové odchyty se blíží k závěru, všechny biotopy na Kamenitém kopci jsem prochodil do dneška, zítra během posledního březnového dne udělám závěrečnou kontrolu. Dnes se podařilo dochytit dva dříve nechycené králíčky a k tomu kroužkovat osm nových samců a první samici (viz foto). Detaily a krátké zamyšlení najdete v článku.

Jak jsem psal dříve, Kamenitý kopec má cca 200 ha lesních porostů, z toho ovšem zhruba polovina lesů je listnatých, většinou bez příměsi jehličnanů. Letošní rok je extrémně dobrý, k dnešnímu datu jsem na kopci dohledal 52 okrsků králíčků ohnivých (a kroužkoval 41 samců a 1 samici), dá se předpokládat, že několik dalších okrsků uniklo mé pozornosti; ještě se tím budu zabývat. To jsou neskutečné počty, když vezmu, že v dřívějších letech jsem 100-120 samců kroužkoval na několikanásobné ploše. V dubnu se budu věnovat ve volném čase zjištění, jestli a v jakém počtu obsadili ohniváci vyšší nadmořské výšky, ke Kamenitému kopci se vrátím asi v druhé polovině dubna (k plánovanému ověření teorie, že kroužkovaní ptáci už na teritoriích zůstanou).

Červený kruh na mapě severu Moravy ukazuje lesní komplex Kamenitého kopce. Pokud se dá počítat s populací cca 60 párů králíčků ohnivých na této ploše, jaká bude asi letošní populace celé ČR? Další mapka ukazuje aktuální rozmístění okrsků na Kamenitém kopci k dnešnímu datu:

Stále mám pocit, že všechny okrsky nejsou obsazené, přes relativně malé převýšení Kamenitého kopce (390 m má jižní okraj lesa, 616 m vrchol) se zdá, že horní partie lesa nejsou ještě zaplněné; druhou možností je, že králíčci ohniví dávají přednost okrajovým porostům, což by odpovídalo poznatkům z dřívějších let - souvislé komplexy lesa bývají někdy prázdné, rozvolněné lesy se střídáním pasek nebo v okolí cest a především okraje lesů jsou naopka oblíbeným biotopem.
Ještě asi měsíc musím počkat na potvrzení své teorie, pro níž jsem si vytvořil bohatý podkladový materiál. Zdá se celkem zřejmé, že přiletující králíčci postupně obsazují teritoria a okamžitě je začínají obhajovat. V březnu velmi rychle reagují na nahrávku, sletují obvykle při 3-5 strofě zpěvu. Svádí to k představě, že přiletující ptáci zkusmo prozpěvují a pokud je okrsek obsazený, pokračují dále. Letos jsem podruhé zaznamenal králíčka ohnivého na Šumvaldu, v tahovém koridoru kolem Oskavy. Krátce zazpíval přímo u natažené sítě, ale na přehrávku hlasu nereagoval a zmizel. Sledujte tento blog, abyste zjistili, jak tento malý výzkumný projekt dopadl.
Je to povzbudivé Martine. To jistě.
Dvě věci mám:
Přiletující MM mohou jistě zkusmo prozpěvovat, ovšem je-li později příchozím pták z let minulých, jen tak hned dál nepoletí, odbýt se nedá. Nebo jak to máš s výsledky návratnosti? Slavíci (mám doloženo) si to vyřídí na místě tak, že starousedlík - byť by se opozdil - v místě dál převážně hnízdí. A s kontrolami souvisí i druhá věc:
Co ptáci jednou napálení nahrávkou? Půjdou chytat i následně, nebo bys je musel značit barevně? Jsou tam vůbec výsledky? Někde jsem četl, že mortalita meziroční je strašná. Letos to nějak vyšlo, kdyby byli ve hře obecní - řekl bych, že když se zima po Evropě nekonala, prostě žijí. Ale ohniví - kde mají zimoviště vůbec? Čau, držím palce, ať ten les přečteš komplet a ať to v něm následně sklidíš. - A za rok zopakuješ, aby z toho promluvila i ta úmrtnost. Pavel