Rok 2014 začal zimou bez zimy, já se po debaklu s hustou mlhou dostal na Šumvald poprvé v neděli 23. února a podruhé dnes, ve čtvrtek 27. února. Přestože byl rybník rozmrzlý déle, asi jsem o žádný začátek tahu nepřišel, jak ukazují počty ptáků na rybníce koncem února. Při husté mlze 8. února byl rybník zamrzlý a z mlhy šlo slyšet kvákání řady kachen, které tady zimovaly. Při návštěvě v polovině ledna tady bylo 524 kachen divokých, ty jsou ale dávno někde pryč. Během krásného nedělního dne znělo nad rybníkem opět práskání propan-butanových "děl" k plašení kormoránů. Jaký to bude mít vliv na sezónu, jaké změny se na rybníce odehrávají a co přinese tah, sledujte na blogu nebo ve stručných poznámkách na Facebooku. Více o konci února čtěte dále v tomto článku.

V neděli 23. února bylo na Šumvaldu skoro jasno a celkem teplo - asi 10 °C je na konec února dost luxus. Kolem rybníka se ozývaly ze dvou míst rány a v porostech byly stopy po intenzivním prořezávání. Na severní hrázi zmizela většina podrostu, ten mizí i z východního břehu, kde se obvykle chovávají kachny. Prořezaná byla bohužel i severní oblast kolem západního rybníčka, v místech mých linií na sítě. Budu muset letos improvizovat, snad se situace ještě nezhorší.

Teplé a slunečné počasí přineslo první náznaky tahu a pár překvapení. Na rybníce samotném sedělo jen 80 kachen divokých, které doprovázel pár poláků chocholaček. Na jižním rybníčku se zdržoval pár labutí velkých. No a to bylo celkem vše. Po chvíli jsem zahlédl intenzivně lovícího hohola severního, ke kterému jsem se při obchůzce dostal docela blízko.

Kachny doprovázeli racci, kteří plynule přilétli odněkud z jihu (nebo spíše od skládky odpadků u Medlova). Bylo to především 12 racků bělohlavých, většinou nedospělých v různých šatech a poté překvapivě (na Šumvald docela brzy) také pět dospělých racků chechtavých. Rackům bělohlavým bych se opět rád věnoval v samostatném článečku.

Zajímavá pozorování mě čekala na poli západně rybníka. Na tradičním shromaždišti sedělo 49 volavek popelavých, na drátech jsem zahlédl nějaké holuby. Vytáhl jsem z auta stativ, ale holubi stihli uletět, ukázalo se, že to byli tři doupňáci. Pak přišla ta chvíle, kdy najednou létá více ptáků najednou, byli to nějací skřivani polní, mezi nimi se ozýval také jeden skřivan lesní. Nad cestou začli kroužit racci bělohlaví, káně lesní a s nimi překvapivě také - první čáp bílý! Jde o moje vůbec nejčasnější pozorování čápa v ČR od roku 1985, kdy po ptácích koukám.

Podruhé jsem se dostal na Šumvald 28. února odpoledne. Bylo pošmourno, pod nízkou oblačností a kolem rybníka bylo úplně mrtvo. Na rybníce se toho moc nezměnilo - ale na tah rozhodně není brzy, například poláci už by měli pomalu nastupovat a mohly se objevit i další kachny. Ale nic, přibylo jen kachen divokých, kterých bylo už 128, stále tady byl pár chocholaček a samec hohola, přidal se jen pár čírek obecných a pro změn u zmizely labutě! Opět tady poletovali racci - tři racci chechtaví a osm racků bělohlavých, včetně extrémně tmavého jednoletého ptáka, který chvílemi působil jako racek stříbřitý, ale fotografie odhalila typický profil a ohraničení kresby racka bělohlavého.

Jediným zpestřením na závěr byl první letošní konipas bílý. Řada ptáků zatím chybí, únor nepřinesl čejky ani hřivnáče, kupodivu nebyli drozdi... Uvidíme, co přinese březen.