close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Renesanční kostely na Šumpersku

11. února 2014 v 1:23 | Martin Vavřík |  Kultura
Na Šumpersku se skrývá řada významných i méně významných architektonických památek. K jedné z přehlížených patří skupina renesančních novostaveb kostelů, které zde vznikly v krátké době na přelomu 16. a 17. století a jsou pravděpodobně dílem stejné stavební dílny. Ojedinělé jsou už tím, že v pohusitské době u nás mnoho nových kostelů nevznikalo, spíše docházelo k přestavbám a úpravám. Na Šumpersku však po několik let vznikaly zajímavé kostely, konzervativní vnějším, goticky působícím vzhledem, ale uplatňující nové renesanční postupy v interiéru a půdorysu stavby. V krátkém článečku bych vám rád představil nejvýraznější kostely, historii jejich vzniku a spojení s významnými rody podhůří Jeseníků.


(zleva: kostel sv. Vavřince v Sobotíně, kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách, kostel sv. Michaela archanděla v Branné a kostel sv. Anny ve Starém Městě pod Sněžníkem)


Konec 16. století přinesl na severní Moravu čilý stavební ruch. V roce 1562 se Jan mladší ze Žerotína zadlužil natolik, že ani věno ze sňatku nepřinášelo řešení jeho finančních problémů. Po vzájemné dohodě podpisem smlouvy v Olomouci prodal panství Šumperk měšťanům, v roce 1569 pak i šumperský zámek. Pak se na něj však usmálo štěstí - druhé manželství mu přineslo slušnější věno, navíc krátce poté umřel bez potomků jeho bratr Bedřich. Jan mladší se usadil na tvrzi ve Velkých Losinách a začal ji přestavovat do jednoho z nejkrásnějších renesančních zámků; hlavní část stavby byla ukončena r. 1589. Od roku 1575 probíhala výstavba hradu Kolštejn (dnes Branná). Započali ji zřejmě také Žerotínové, ale jako reprezentativní sídlo svého rodu jej upravovali Bruntálští z Vrbna. Práce pokračovaly až do roku 1615, kdy musel rod panství prodat. Bruntálští z Vrbna přestavovali do renesanční podoby i své sídlo přímo v Bruntále, především v letech 1585-1608.

Výstavba zajímavých kostelů na Šumpersku je obvykle spojována právě s rodem Žerotínů a aktivitou Jana mladšího; podle nových výzkumů je však třeba vypravit se za původem staveb trochu dále na území druhého ze jmenovaných rodů - na Bruntálsko. Průzkumy později přestavovaného kostela Narození Panny Marie v Andělské Hoře ukázaly, že jde s největší pravděpodobností o předchůdce šumperské skupiny kostelů. Jádro kostela bylo vybudováno do roku 1579, práce poté pokračovaly dostavbou horní části věže, která byla dokončena do roku 1584.


Ve své renesanční podobě měl kostel při pohledu zvenku gotický vzhled (dnes chybí opěrné pilíře), objevil se ale první moderní prvek - došlo k vnějšímu scelení dispozice trojboce uzavřeného presbytáře a hlavní lodi. Na rozdíl od goticky odsazených presbytářů zde došlo k vytvoření jednotné vnější hmoty; mohutná vysoká věž byla umístěna do průčelí. Vnější vzhled je pokrokový, uvnitř však oddělení užšího presbytáře od lodi, zdůrazněné vítězným obloukem, zůstalo zachováno. Kostel v Andělské Hoře byl významnou inspirací, mimo šumperskou skupinu ovlivnil stavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Branticích u Krnova (dokončen 1593) - tento kostel má loď a presbytář stejně široké i uvnitř, presbytář je stále oddělený zdí s vítězným obloukem. Trojboce ukončený presbytář je opatřen opěrnými pilíři a oválnými okny, hranolová věž v průčelí má osmibokou nástavbu. Tato osmiboká nástavba se opakuje i u řady renesančních radnic v oblasti (Rýmařov, Branná, Staré Město).

Nejstarším kostelem šumperské skupiny je kostel sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách. Kostel stavěl a financoval Jan mladší ze Žerotína, stavba byla provedena v letech 1599-1603. Tradice tvrdí, že původní kostel byl dřevěný a z jeho materiálu byly vystavěny dřevěné kostelíky v Maršíkově (1609) a Žárové (1611). I když materiál zřejmě z losinského kostela pocházel, původní stavba byla zděná aspoň do výšky několika metrů - zdá se, že její zdivo odpovídá dnešnímu umístění emporových sloupů. Z původního kostela byla použita hranolovitá vstupní věž, která byla zvýšená. Jde o klasickou stavbu šumperské skupiny - jednolodní sálový kostel bez odděleného presbytáře, s hranolovou věží v průčelí se vstupem do kostela, s opěrnými pilíři gotického vzhledu a s hrotitými okny, nad nimiž jsou ve druhé řadě okna kulatá. Po stranách věže v průčelí jsou okrouhlé schodišťové vížky se vstupem do věže a na empory.



Oproti celkem gotickému vnějšímu vzhledu je interiér zcela odlišný od kostelů tohoto slohu. Asi nejvýraznějším znakem, častým u renesančních kostelů, je vložení empory po obvodu lodi - původně zasahovala empora až do presbytáře k oltáři, ale při radikální barokní přestavbě v roce 1784 byla tato část ubourána.


Oproti gotické křížové klenbě je kostel zaklenut mohutnou valenou klenbou s lunetami a se štukovou výzdobou. Původní mohutný pískovcový oltář byl při barokní přestavbě odstraněn, jeho hlavní část byla zasazena do vnější zdi východního závěru presbytáře, na místo oken.


Zajímavé je, že podobný model, jaký je typický pro šumperskou skupinu kostelů, používá zámecká kaple losinského zámku (kolem roku 1589) - najdeme tady oblíbenou osmibokou věž a především dvě řady oken nad sebou - spodní s hrotitými okny a horní s okny kulatými.


Jan mladší ze Žerotína se již nechtěl více zadlužovat - plně financoval stavbu kostela v Losinách, ale na novostavbu kostela sv. Vavřince v Sobotíně na svém panství nepřispěl skoro vůbec; stavba tak byla provedena na náklady obyvatel Sobotína, Rudoltic a Vernířovic v letech 1605-1608. Architektem sobotínského kostela je ANTONIO THOMA, jemuž jsou připisovány i ostatní stavby šumperského okruhu. Kostel v Sobotíně je o něco konzervativnější stavbou - chybí druhá řada oken, věž v průčelí byla postavena až dodatečně. Hranice mezi presbytářem a lodí je vně naznačena zesíleným opěrákem, uvnitř pak je naznačena ve štukové výzdobě klenby.



Sobotínský kostel je menší, chybí zde empory podél zdi lodi, dvoupatrová tribuna je umístěná v západní části lodi.


Třetím a nejpokročilejším kostelem šumperské skupiny je kostel sv. Michaela archanděla v Branné (dříve Kolštejně). V rámci reprezentativní přestavby sídla jej budoval v letech 1612-1614 Hynek mladší Bruntálský z Vrbna se svým bratrem Bernardem. Panství na Kolštejně získal od Žerotínů v roce 1581 jejich děd Hynek starší (zemřel 1596). Vazba na Žerotíny byla posílena tím, že si Hynek mladší vzal za ženu Bohunku, dceru Karla staršího ze Žerotína, nejvýznamnějšího příslušníka rodu. Oba pánové patřili k nejvýznamnějším a nejvzdělanějším představitelům české evangelické šlechty (Hynek starší byl moravským zemským hejtmanem). Hynek mladší se ovšem zadlužil a v roce 1615 musel panství prodat Petřvaldským z Petřvaldu.


Kostel v Branné je nejpokročilejším, dalo by se říci vrcholným dílem šumperské skupiny renesančních kostelů. Sdílí s předchozími charakteristické rysy - trojboce uzavřený presbytář a loď tvoří jediný prostor, zvenku podepřený opěrnými pilíři, s hranolovou věží v průčelí s přiloženými schodištními vížkami. Zdi jsou prolomeny dvěma řadami oken - hrotitými ve spodní a kulatými v horní řadě. Pokročilým rysem je naprosté odbourání dominantního postavení presbytáře - trojboce uzavřený je i opačný, západní závěr kostela. Sálový prostor je opět zaklenutý valenou klenbou s lunetovými výsečemi, zdobenou štukovými kazetami, které jsou vyplněné osmicípými hvězdami. Kostel obíhá tribuna na toskánských sloupech, přerušená pouze nad východním oltářem. V průčelí je renesanční portál z doby ukončení výstavby, se znaky stavitelů.


Čtvrtou stavbou skupiny je kostel sv. Anny ve Starém Městě pod Sněžníkem. Tento kostel nebývá do šumperské skupiny řazen, přesto s ní úzce souvisí. V roce 1615 prodali poručníci nezletilého Karla Bruntálského z Vrbna panství Kolštejn Hanušovi Petřvaldskému z Petřvaldu. Zároveň s tímto panstvím získali Petřvaldští i Staré Město. A změnilo se i vyznání, do kraje začal pronikat katolicismus. Pravděpodobně na popud jezuity Jana Schmidtlina, který od roku 1615 vedl katolickou misii na Kolštejně, začala stavět nový kostel ve Starém Městě Eliška Petřvaldská z Petřvaldu. Kostel byl dokončen roku 1618, tedy na samotném počátku třicetileté války. Eliška nechala budovat i nové čtvercové náměstí s radnicí, kterou stavěl starý známý Antonio Thoma, autor kostela sobotínského a pravděpodobně i obou dalších; mohl se podílet i na výstavbě staroměstského kostela.



Tento kostel připomíná předchozí stavby - vnější zeď je členěná opěráky gotického stylu, v průčelí stojí hranolovitá věž se vstupem a očními vížkami. Kostel je ovšem trojlodní, zaklenutý křížovou klenbou. Nad bočními loděmi jsou zpěvácké tribuny, které ovšem byly přistavěny až později. Jde tedy o stavbu s předchozími související jen volně.


Na Šumpersku se nachází ještě několik dalších drobnějších staveb renesančních kostelů. Ve stejné době jako předchozí vznikal kostel Všech Svatých v Bratrušově (dokončen 1603). Ve srovnání se šumperskou skupinou jde o velmi konzervativní stavbu - presbytář je i zvenku výrazně odsazený (užší), opěrné pilíře jsou dvakrát odstupněné; interiér je zaklenutý žebrovými křížovými klenbami. Celkově goticky působící zjev doplňují zbytky sgrafit pod římsou a střílny v fasádě nad okny. Tato velmi rustikální stavba patří do okruhu dnes již zaniklých "sesterských" kostelů v Rapotíně a Petrově nad Desnou.



Celou "exkurzi" po renesančních kostelech a kostelících uzavírám obrázkem velmi strohého renesančního kostela sv. Wolfganga ve Vikanticích (dokončen před 1577). Tento vesnický kostelík má některé rysy ostatních staveb, redukované na minimum - jde o jednolodní stavbu s trojbokým závěrem a hranolovou věží v ose průčelí. Presbytář je mírně odsazený, loď je plochostropá, sakristie zaklenutá valeně s výsečemi.


V tomto místě setkání s renesančními kostely končí. Do dějin zasáhla třicetiletá válka a stavební podniky na Šumpersku utichly. Žerotínové, ač protestanti a protihabsbursky působící, si vzhledem ke své pověsti panství ve Velkých Losinách uchovali; po nějaké době přestoupili i oni ke katolicismu a na panství zavítala temná doba inkvizice. Bruntálští z Vrbna to štěstí neměli, jejich panství Bruntál bylo konfiskováno a předáno Řádu německých rytířů. A ani Petřvaldské jejich katolické nadšení neochránilo; účastnili se stavovských povstání a v roce 1622 bylo konfiskováno i jejich panství Kolštejn se Starým Městem; zde pak začala šumperská éra slavného rodu Lichtenštejnů...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavla pavla | E-mail | 5. ledna 2015 v 16:31 | Reagovat

Přeji krásný den,
mohla bych se zeptat na zdroj v literatuře?
děkuji

2 Martin Vavřík Martin Vavřík | E-mail | 1. února 2015 v 10:01 | Reagovat

[1]: Hezký den. Určitě by bylo skvělé článek ozdrojovat, ale na blogu na to nemám sílu. Informace jsou souhrnem pátrání v řadě zdrojů od internetových článků po klasické knihy jako jsou Dějiny českého výtvarného umění. Pokud by Vás zajímal nějaký detail, mohu si zkusit vzpomenout, kde se dá daná informace najít. S pozdravem MV

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama