close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kdy táhnou rákosníci zpěvní?

5. srpna 2013 v 21:04 | Martin Vavřík |  Ptáci na dalších místech
Jak to vlastně celé začalo? 17. července 2012 jsem seděl na Červenohorském sedle v rámci jakéhosi předtermínu v chytání. Zajímalo mne, zda a jací ptáci táhnou během měsíce před obvyklým začátkem akce v polovině srpna. Toho dne přišla pěkná mlžná noc a do rána se chytilo 14 rákosníků zpěvných. Co tady dělali tak brzy? Překvapilo to i některé dlouholeté znalce odchytů a tak jsem se ponořil do literatury. Zjistil jsem, že chytání od poloviny srpna je typické pro řadu kroužkovacích stanic a grafy, ukazující odchyty rákosníků naznačují, že chybí zastižení začátku, možná dokonce i vrcholu jejich tahu! Cenné publikace z Kaliningradské oblasti ukázaly, že se rákosníci chytají nejlépe v období dvou hodin před východem slunce. Od studia byl jen krůček k organizaci výzkumného plánu - pokusu o odchyt rákosníků na naší zahradě v České Třebové. Jak to dopadlo? Čtěte v článku dále.



Vzhledem k nastudovaným informacím jsem naplánoval odchyt následujícím způsobem. Připravené sítě jsem roztáhnul asi dvě až tři hodiny před východem slunce mezi druhou a třetí hodinou ráno, k tomu jsem pustil nahrávku zpěvu rákosníka zpěvného a poté v pravidelných intervalech prováděl kontroly. První období pěti nocí začlo 25. července 2012. K první kontrole jsem vyrazil po asi půl hodině s nedůvěrou - přece jen chytám v jabloňovém sadu na kopci nad městem. A... v síti visel první rákosník zpěvný! A do rána se jich chytlo dalších devatenáct! K tomu se chytl také jeden rákosník proužkovaný.
Ukázaly se dvě věci - je jasné, že rákosníci táhnou už v červenci, ve slušných počtech a zřejmě v široké frontě nad krajinou. Ovšem zkušení kroužkovatelé se pozastavovali nad tím, jestli to nemůžou být obecní. Sám se stále za pochodu učím a rákosníka obecného jsem v ruce neměl už pár týdnů. Proto jsem v nad ránem 26. července 2012 pro změnu použil nahrávku rákosníka obecného. A ukázalo se, že rákosníky zpěvné poznat umím - chytlo se 5 rákosníků zpěvných a k tomu 6 rákosníků obecných, pro zpestření také dva rákosníci proužkovaní. Rozlišování dvou sporných druhů - rákosníka obecného a zpěvného - jsem zasvětil zbytek léta a také léto 2013, výsledky prověřování různých rozměrů, poměrů a indexů by měly být součástí samostatného článku.
Nad ránem 27. července 2012 jsem se trochu kacířsky rozhodl vyzkoušet, zda netáhnou podobně i rákosníci velcí. První negativní kontroly jsem poněkud očekával, říkal jsem si, jestli už to není moc nadnesené očekávání, ale než vyšlo slunce, objevil se v síti první a krátce poté i druhý rákosník velký! K tomu další tři rákosníci obecní. Následující ráno jsem připravil mix nahrávek všech čtyř druhů rákosníků a 28. července 2012 přišlo velké ráno rákosníků - v sítích uvízlo 44 ptáků! Celkem 27 (!) rákosníků obecných, 12 rákosníků zpěvných, 3 rákosníci proužkovaní a 2 rákosníci velcí. A ještě tady byl jeden rákosník obecný - s kroužkem; tento mladý pták byl označen před 12 dny u Lázní Bohdaneč, 59 km od chaty.

Foto: Odchytová lokalita v roce 2013

V následujících dnech jsem zkoušel chytat rákosníky na nahrávku na různých místech na Šumpersku a na Červenohorském sedle, většinou alespoň s nějakým úspěchem. Začal se rýsovat obrázek jakéhosi tahu, ovšem o jeho začátek už jsem přišel. Proto jsem se těšil na začátek léta roku 2013.

Na začátku července 2013 jsem zkoušel ranní nahrávku na kopci nad Sobotínem a na Červenohorském sedle, ale bez úspěchu. Pak jsem se opět vypravil do České Třebové a věnoval rákosníkům zpěvným (tentokrát přímo jim) opět pět nocí, počínaje 17. červencem 2013. A hned první noc/ráno bylo úspěšné - kroužkoval jsem 5 rákosníků zpěvných; v dalších čtyřech nocích/ránech jich postupně přibývalo - 15, 15, 22 a potom 21. července ráno dokonce 33 rákosníků zpěvných. Sezóna stále pokračuje, rákosníkům jsem věnoval dalších pět nocí na začátku srpna a chystám se pokračovat i nadále.

S čím jsem se setkal po zimní přestávce bylo zpočátku nejednoznačné určování věku. Příliš jsem se zaměřil na opotřebování letek, zmiňované Svenssonem a pak jsem musel své určení věku přehodnotit. V ideálním případě se skutečně opotřebování letek mladých a starých ptáků velmi liší, ale mnohem lepší je rozlišovat věk podle odstínu celkového zbarvení a ve světle čelovky potmě pak podle opotřebení terciál:


Na první fotografii je křídlo mladého ptáka. Letky jsou krásné, čerstvé, s bělavými lemy na špičkách. Zbarvení hřbetu a ocasu je živé, terciály jsou uhlazené s neopotřebenými lemy.


Na dalším obrázku je křídlo starého (+1K) ptáka, u něhož nejsou problémy s určením věku - letky jsou na špičce opotřebované, lemy terciál jsou výrazně otřelé.


Na třetím snímku je křídlo problematičtějšího starého (2K) ptáka. Opotřebení letek je velmi slabé a skoro nepostřehnutelné, oproti tomu okraje terciál jsou výrazně otřelé. Tento pták je dalším úspěchem výzkumu - jde o retrapa, který byl přesně o rok dříve kroužkován jako mladý (1K) u Týniště nad Orlicí!

Co dosavadní odchyty ukázaly? To nejlépe odhalí následující graf, shrnující mé vlastní denní odchyty v letech 2012-2013, s odlišením odchytů na zahradě v České Třebové (50 rákosníků zpěvných v roce 2012, dalších 106 v roce 2013) a na jiných lokalitách.


Dosavadní výzkum tahu metodou ranních odchytů naznačuje, že rákosník zpěvný protahuje velmi brzy, se začátkem tahu v polovině července a možným vrcholem ve třetí červencové dekádě. Potvrzení tohoto faktu bych rád věnoval sezónu 2014. Každopádně další odchyty v srpnu 2013 mohou přinést další poznatky.


Typická nálada během prvních kontrol sítí, připravených k odchytu rákosníků v České Třebové.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Roman Slobodnik Roman Slobodnik | 7. srpna 2013 v 13:43 | Reagovat

Dobry den,
musim len suhlasit, tah Acrocephalus palustris je velmi skoro nacasovany v oblasti strednej Europy. Nase hniezdice aj s mladatami sa uz pred casom vydali na migraciu a momentalne zastihnute vtaky su "cudzinci". Pri nasich odchytoch sme posledneho "domaceho" rakosnicka zaznamenali 21.7.
Velmi zaujimave by bol zistit povod jedincov, odkial k nam tieto vtaky prilietaju. Udajov je velmi malo aj vdaka tomu, ze odchyty na stacionaroch sa posuvaju do augusta ako pisete. Vela dalsich peknych odchytov zela,
Roman Slobodnik

2 vavrik vavrik | E-mail | 7. srpna 2013 v 14:20 | Reagovat

[1]: Hezký den,

díky za reakci. U nás se mi zdá že se tento jev poněkud podceňuje a ptáci chytaní do konce července jsou považováni za místní. Pokud máte nějaké podrobnosti k vašim odchytům, byl bych rád, kdybyste mi je poslal na mail, případně údaje o lokalitě, kde chytáte. Ptáci, které kroužkujeme na Červenohorském sedle (http://fkcso.cz/chs), létají skoro zaručeně alespoň z Polska. U ptáků v České Třebové se podle dvou retrapů zdá, že pocházejí z rybničních oblastí ve východních Čechách, resp. v horním Polabí. Bude zajímavé to nadále sledovat. Děkuji za informace i za podporu!

Martin Vavřík

3 Roman Slobodnik Roman Slobodnik | 7. srpna 2013 v 18:15 | Reagovat

Rovnako dakujem za reakciu aj ja. K spominanemu odchytu na sedle dodavam, ze Phyll. trochilus urcite uz tiez v juli migruju, registrujeme ich na nehniezdnych lokalitach, pomerne daleko od svojich hniezdisk. Aj tu plati, ze povod vtaka po 15.juli je pomerne nejasny, rozhodne nemusi patrit k hniezdnej populacii. Su to vyborne data,  len treba zachovat metodiku a system a urcite vysledok na seba nenecha dlho cakat.
Ohladne nasich lokalit, su pomerne zaujimave na svoj povod, kedze ide o poddolovane uzemie banickou (hornickou) cinnostou, nasledkom coho vznikli poklesom uzemia zavodnene plochy, ktore zarastaju trstinou a palkou. Tieto plochy su ale pod silnym tlakom polnohospodarov, ktori na tomto uzemi vykonavaju v obmedzenom rozsahu polnohosp. cinnost (zavodnene plochy beru ako miesto, kde sa nemozu realizovat...), takze pasy trstin dosahuju 0-20 metrov. Z tohto dovodu su pocas tahu pomerne lahko prechytavatelne. Zatial sme stastie na zahranicny retrap Acrocephalus sp. nemali, akurat Acrocephalus schoenobaenus chyteny 10.8.2005 bol kontrolovany 11.07.2007 na lokalite Zb. Jeziorsko, Glinno, Warta vo vojvodstve             Lodzkie v Polsku: vzdialenosť:  334 km          Uplynulý čas:  1r, 11m, 1d                Smer: 1°(S). A potom miestny Acrocephalus arundinaceus bol chyteny na skorom tahu ako juvenil 26.7.2004 v oblasti Fejér (rybnik Dynnyés), 15.7.2008 kontrolovany na nami sledovanej lokalite. Opat to potvrdzuje velmi skory nastup na migraciu Acrocephalus sp., tu sa vsak neda vylucit ani presidlenie jedinca na inu lokalitu vo vzdialenosti 174 km, aj ked je to mala pravdepodobnost, tento jedinec tu hniezdil aj v nasledujucej sezone.
Vsetko dobre!
roman

4 hornless hornless | Web | 28. září 2016 v 9:27 | Reagovat

půjčka bez zajištění nemovitosti O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama