Rok 2013 začínám v poklidu na Sobotínsku. Při jediné plánované výpravě na Šumvald začlo auto prskat a pak spálilo pojistku, tak jsem se otočil hned za vesnicí a zůstal doma. Snad o víkendu. Celkem teplý začátek roku přešel dnes do mraziva a sněžení. Moc ptáků se na Sobotínsku nedrží, relativně nejzajímavější je ťuhýk šedý, který už několik dnů hlídá hraboše na poli pod Čapím vrchem. Hraboši se to tady doslova jen hemží, tak třeba chvíli vydrží, pokud mu nenapadne moc sněhu. Dnes, v úterý 8. ledna 2013, jsem po škole vyrazil domů pěšky přes Velké Losiny, abych se kouknul na zimoviště kachen divokých a zjistil, jestli ve středu městečka zimují nějací ptáci. Čas nebyl nejlepší, po poledni aktivita dost klesá a výsledky se nedají řadit do nějakého sčítání. Kachnám nezamrzl zámecký rybníček, tak se tady držely - celkem 90 ptáků. Dalších 19 jsem posčítal roztroušeně na Losince mezi zámkem a kostelem (vesměs od lázní nahoru). Zhruba stovka zimujících kachen patří k obvyklému počtu každou zimu, pár dalších se porůznu potlouká po údolí. Zajímavostí je již druhou zimu výskyt tzv. pomořanských kachen, genetické varianty vyznačující se tmavším zbarvením a bílou hrudí. Letos jich tady bylo už šest - pár fotografií najdete v článku.

.
V dnešní době je kachna "pomořanská" stále opomíjeným typem kachny divoké, který zas a znovu plete pozorovatele, především začínající. Při pohledu do atlasu netuší, o jaký druh se vůbec jedná. Přitom jde o velmi běžný typ kachny divoké. Jak uvádí ve svém zajímavém a velmi podrobně zpracovaném přehledu Miloslav Procházka (Dědičnost některých znaků domácích kachen), bílá náprsenka je po obvyklém zbarvení fylogeneticky nejstarším rysem, jehož geny podle všeho nemají recesivní protějšek(protějšky). Jakmile se tedy jednou v chovu objeví, nedá se jí zbavit. Je tedy pravděpodobné, že s těmito jedinci, pocházejícími podle všeho ze severu až severovýchodu Evropy, se na naše území dostal a nadále bude šířit tento typ zbarvení.
.

.
Na první fotografii jsou dvě samice (viz kresba zobáku) s relativně čistými náprsenkami, které charakteristicky doprovází ještě bílá skvrna na bradě. Ptáci jsou tmavější než běžné kachny dicoké, bez výraznější kresby na hlavě, ale se zachovaným zrcátkem.

Na další fotografii je zachycen jeden ze dvou samců, relativně světlejší pták, s jakoby zakouřeným divokým zbarvením. Tito ptáci nejsou příliš typičtí, v přírodě potkávám spíše tmavé varianty. Podle M. Procházky rozsah bílé náprsenky s věkem ptáka roste a zasahuje - jako u tohoto evidentně staršího jedince - níže na prsa až na břicho.

Na tété fotografii je krásně vybarvená samice, s čistě bílou náprsenkou a skvrnou na bradě, hruď je příčně vlnkovaná, zbytek těla je při pohledu zdálky charakteristicky celkově tmavohnědý, také kresba hlavy zaniká. Všimněte si, že zrcátko je přítomné, jen bledě vybarvené.

Pohled na typičtějšího, tmavěji zbarveného samce; stále jde ovšem o hnědou variantu. V přírodě se vyskytuje kombinace bílé náprsenky s černou variantou zbarvení, kdy ptáci působí jako mohutnější. Podle rozsahu náprsenky jde o starší než jednoleté ptáky.

Samice s bílou náprsenkou, tentokrát s černým základním zbarvením. Tento typ je výrazně temnější, kresba na hlavě zde není přítomná ani v náznaku. Mnohem tmavší je i kresba zrcátka a hrudi. Skvrnitá náprsenka může ukazovat na mladého ptáka.
Jsem zvědav, jak se bude pomořanským kachnám na Šumpersku dařit v dalších letech...