V sobotu 10. dubna ráno lilo jako z konve. Předpovědní model a radarová mapa ukazovaly typické aprílové počasí. Po chvilce váhání jsem se nevzdal a vyrazil na Šumvald. Bohužel, rybník je stále víceméně pustý, bez zajímavějších ptáků. Silně z tohoto faktu podezřívám sice řidší, ale přece jen vytrvalou kanonádu. Rozjel jsem se tedy ještě na další lokality - zastavil jsem se na štěrkovnách u Chomoutova, Nákla a Mohelnice/Moravičan, cestou zpátky opět nakouknul na Šumvald, pak rybník u Dolní Libiny a ještě jsem zkontroloval přehradu Krásné. Ze zajímavějších pozorování v úvodu zmíním orlovce říční (dva na Šumvaldu, jeden u Mohelnice), motáka pilicha u Moravičan, čtyři racky černohlavé na hnízdišti u Chomoutova. Z nově přilétlých ptáků jsem zaznamenal rehka zahradního, pěnici pokřovní a moudivláčky lužní.

Ráno jsem tedy zahájil před půl sedmou na Šumvaldu. Mírně poprchávalo, pozorování pod deštníkem bylo poněkud náročnější. Tradiční první prohlédnutí hladiny ukázalo, že se žádný zázrak nekoná a že včerejší zajímavosti ze Šumperska se Šumvaldu vyhnuly. Pobyt alespoň zpestřoval pravidelně proletující orlovec, který se pokoušel lovit. Podle spodiny křídel jde o mladého ptáka.

Po nějaké chvíli se ukázalo, že orlovci jsou dva. Když se nad hrázi setkali, začali volat svým velmi neobvyklým hlasem.

Hladina byla velmi prázdná, jen u břrhu se zrním se zdržovalo smíšené hejno labutí, lysek, chocholaček a stále ubývajících poláků velkých. K nim se přidružily nějaké kopřivky, čírky modré a dva hvízdáci. A to bylo vše...

Nejpočetnějším vodním ptákem v dubnu je tradičně polák chocholačka. Kachny divoké střídá ve vedení většinou po polovině března; dnešní počet 144 ex. odpovídá průměru, ubývat by měli poláci od konce dubna.

Na hrázi jsem z auta zaznamenal prvního letošního rehka zahradního. Desátý duben je v posledních letech typickým příletovým datem tohoto druhu (stejné mám v roce 2007 a 2009).

Od západu se přihrnula oblačnost a začalo lít. V takových případech sednu do auta, přejedu na hráz a pozoruji z okna, jestli se bude něco dít. Ideální je taková změna pro pozorování racků žlutonohých, bohužel se ani dnes žádný neobjevil. Přitom právě tato a příští kontrola spadají do maxima tahu tohoto druhu, který je snad letos opožděný (jinak za 17 let 39 pozorování, max. 21 ex. v roce 2003).

Přes kanonádu se opět objevili, přistáli a lovili i kormoráni velcí, dnes 22 ex. (což odpovídá dlouhoidobému průměru).

Protože se situace nijak dále nevyvíjela, pršelo a ptáci se neobjevovali, pokračoval jsem k Chomoutovu. Na poli před štěrkovnou jsem zaznamenal hejno 34 pasoucích se labutí velkých.


Když už jsem byl na Chomoutově, zapátral jsem po raccích černohlavých. Na této lokalitě je to zkouška odolnosti, vytrvalosti a pozornosti. Vždyť jde o přinejmenším o druhou největší kolonii racků chechtavých na našem území. Chvíli jsem se věnoval i odhadu počtu racků chechtavých a došel jsem k číslu 3500 ex. (viditelných a zde přítomných, řada dalších loví po polích široko daleko). Nakonec jsem byl úspěšný - nejprve jsem našel adulty přímo v kolonii a pak další mezi racky na hladině. Celkem tu byli přinejmenším čtyři dospělí ptáci.


Kolem štěrkovny bylo zataženo, nakonec i zde začalo krápat, naštěstí jen velmi jemně.

Ještě jsem se chvíli věnoval ptákům na hladině. Typickým druhem štěrkovny jsou slípky zelenonohé, které se zdržují v úzkých břehových porostech a občas vyplouvají na hladinu; na Šumvaldu například nikdy nemám možnost je takto pozorovat, tam je maximálně vyplaším a chvíli sleduji v letu, než se zase někam schovají.

S kachnami to nebylo nijak slavné ani tady, i když jsem rezignoval na obcházení štěrkovny a jen jsem pohodlně pozoroval od parkoviště. Bylo tady například jen sedm chocholaček a ani jinak to nebylo moc zajímavé (dvě kopřivky, jedna čírka modrá). Zato nad hladinou poletovala kvanta vlaštovek, prohlížením jsem dospěl k číslu cca 320 ex.

V keři na břehu se motala a zpívala pěnice černohlavá, kterou doprovázela první letošní pěnice pokřovní. Po většinu času se ozývala jen ostrým vábením a subsongem, zazpívala jen jednou. Toto datum je asi mým nejčasnějším, nicméně obvyklý přílet spadá někdy k 11.-14. dubnu, takže se zase tolik nevymyká.

Z Chomoutova jsem se přesunul ke štěrkovně u Nákla. Když přijde doba potáplic a na hladině se neprohánějí nadšenci na člunech či skútrech, dají se tady vidět a také na podzim je lokalita občas zajímavá. Dnes tu ale bylo pusto (pár pochopů, jedna kachna, jeden kormorán a 230 racků chechtavých).

Přejel jsem tedy k Mohelnici a vydal se na obchůzku obou částí štěrkovny. Hned na začátku u Moravy nás se psem přivítali první tři letošní moudivláčci lužní. Je pravděpodobné, že byli už prvního dubna na Šumvaldu se ozvaly jen jednou a neměl jsem možnost je zkontrolovat.

Cestou k moravičanské části se udělalo na chvíli nádherné počasí, chvílemi bylo až horko (pro mne je ovšem 20 °C teplotní strop, nad kterým začíná vedro). Jasná obloha byla víceméně prázdná, objevilo se jen hejnko sedmi lindušek lučních.

Nakonec přece jen proplachtil dravec. Předvedl klasický případ setkání s dravcem - zaregistrujete siluetu, zvednete dalekohled a vidíte ptáka, jak se zalomenými křídly rychle plachtí pryč. Rychle jsem spustil foťák, pořídil tři záběry a pak pozoroval ve stativu, co zjistím. Už na první pohled bylo jasné, že jde o motáka, ale co dále? Zalomená křídla zkreslovala siluetu a pták nepředvedl nic jiného, jen se v dálce nad lesem zhoupnul a ukázal doc stativu bílý kostřec. Naštěstí fotografie ukázala formuli špičky křídla - šlo tedy o pilicha.

Po prohlídce štěrkovny, kde bylo také pusto, ale aspoň zde sedělo hejnko lžičáků (15 ex.), kteří se na Šumvaldu vůbec neukázali, jsem přejel zpátky k Šumvaldu. U silnice severozápadně od rybníka jsem vyplašil hejno zjruba 150 konopek, mezi nimiž byli přimísení také zvohohlíci. Ptáci sedli do oranice a tak už se mi nepodařilo zaznamenat přesný počet nebo poměr druhů.

Na rybníce se nic nezměnilo, i rehek zahradní lovil pořád na stejném místě jako před pěti hodinami. Vydal jsem se tedy zvolna domů. Na poli severně obce jsem si povšimnul hejna holubů. Zastavil jsem a zjistil, že jde o zhruba devadesát hřivnáčů, mezi nimiž se skrývají nejméně tři doupňáci.

Na výřezu z fotografie letícího hejna je úplně dole jeden z doupňáků.

A to bylo pomalu vše. Ještě jsem se zastavil u vypuštěného libinského rybníka, kde nic nebylo a zkontroloval přehradu Krásné, kde ze včerejšího hejna zbylo jen šest hvízdáků.
.
Přehled pozorovaných vodních ptáků na Šumvaldu:
- potápka roháč - 1 ex.
- potápka malá - 1 ex.
- kormorán velký - 22 ex.
- volavka popelavá - 3 ex.
- volavka bílá - 4 ex.
- labuť velká - 36 ex.
- kachna divoká - 42 ex.
- kopřivka obecná - 10 ex.
- hvízdák eurasijský - 3 ex.
- čírka modrá - 2 ex.
- polák chocholačka - 144 ex.
- polák velký - 27 ex.
- orlovec říční - 2 ex. (osmé pozorování dvou ptáků společně)
- lyska černá - 14 ex.
- čejka chocholatá - 3 ex.
- vodouš kropenatý - 3 ex.
- racek chechtavý - 28 ex.

(pohled na Šumperk a Senovou (Háj) od Malínských mezí)