close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Ptáci zimní Loučné nad Desnou

15. února 2010 v 0:09 | Martin Vavřík |  Sobotínsko a okolí (ptáci)
V sobotu 13. února 2010 jsem vyrazil na obhlídku další obce v údolí Desné - Loučné nad Desnou. Tato obec leží na rozdíl od Velkých Losin přímo v údolí říčky Desné, na hlavní tahové cestě ptáků. Zastavěná část obce je dlouhá něco přes 5 km a většinou do 300 km široká; pouze v centru tvoří zastavěná část oblast širokou asi 1 km. Prošel jsem celou obec od nejjižnější části po část pod Kouty nad Desnou tam a zpět po dvou různých trasách, v oblasti centra včetně odbočky podél Tříramenného potoka. Alespoň povšechně jsem tak byl schopen zaregistrovat ptáky ve více než 90% obce. Zaznamenal jsem minimálně 711 ptáků celkem 29 druhů. Přehled najdete v závěru fotoreportáže.

Ilustrační foto je z druhé poloviny cesty, na vjezdu do jihozápadní části Loučné. V této části se převážně izolované domky potkávají s loukami (v létě s chřástaly polními a bramborníčky černohlavými). A nyní k výpravě od začátku. Když jsem zaparkoval auto u obchodu, abych doplnil energii, první pták, který mne zaujal, byl strakapoud. Dokonce se ozval a odpověděl mu druhý a mně bylo jasno - strakapoud jižní. Pozoroval jsem a snažil se dokumentačně vyfotit. Stanoviště mě zaujalo - strakapoud jižní je stabilním obyvatelem Šumperka a v některých zimách se toulal do Petrova nad Desnou, jednou dokonce až do Sobotína. Lokalita v Loučné bude zřejmě jeho výškovým rekordem (490 m n. m.), otázkou je, zda se zde usadí nebo se jen v zimě potuluje.
Pokračoval jsem podél hlavní silnice k severu a sledoval ptáky. Vpravo se za loukami tyčil do mraku zahalený mohutný masív Mravenečníku (1342 m); podle mne jedné z impozantních hor, která převyšuje údolí Desné o téměř jeden kilometr.
Při pohledu dopředu ve směru chůze k severu odbočuje vlevo údolí Přemyslova k sedlu na Nové Losiny (hezká lokalita na jaře, snad někdy i zde), hlavní údolí se stáčí doprava. Nad křižovatkou se tyčí Černá stráň (1236 m).
O kus dále potkávám u jednoho z krmítek kombinovaných se zásypem mimo obvyklé druhy také další sýkory - uhelníčka a babku.
U mostu přes Desnou jsem zapátral po vodních ptácích a ejhle - objevil jsem stanoviště volavky popelavé. Už je jasné, kde se mimo jiné zdržují ptáci, kteří letos nad Desnou pravidelně poletují.
V horní části obce jsem potkal skupinku čtyř strak obecných. Cestou po obci jsem zaregistroval nejméně čtyři hnízda, dvě z nich však starší než loňská. Každopádně je Loučná stabilní podhorskou lokalitou tohoto pěvce.
V horní části Loučné jsem přešel most přes Desnou na zadní cestu a tou se vracel zpět. Objevil jsem zde dvě důkladně zaparkovaná auta, která navíc zazdil odhrnovač - no, nechtěl bych toto objevit ráno před cestou do práce...
Takto vypadá zadní cestička mezi domky (některé jsou docela nové). Je tu mnohem více klidu než u hlavní silnice a potkávám také relativně silné nahromadění sýkorek - 20 koňader a 8 modřinek; zvláště druhá jmenovaná není v údolích tolik početná, opět z celkového sčítání vychází poměr obou druhů tak 10:1.
Na Desné konečně potkávám první vodní ptáky - čtyři kachny divoké a skorce vodního, který si to pěkně notuje a poté loví o sto šest.
Přešel jsem hlavní silnici na Jeseník a Desnou na její západní břeh; tady jsem nečekaně potkal ťuhýka šedého; na silvestra jsme se zrovna bavili o tom, že jeho pozorování uvnitř obcí je výjimečné. Nicméně Loučná je v těchto místech tak rozvolněnou obcí, že se to za intravilán snad ani nedá považovat.
Vystoupal jsem mírně cestou k chatě na Kopečku a kolem lyžařského areálu u Oázy sestupoval zase k centru obce. Přede mnou se rýsovalo klasické panoráma s Mravenečníkem vlevo a horou Kluč (892 m) vpravo; pod svahy Kluče se podél hlavní silnice táhne k jihu část Filipová. Toto místo je v úvodu zmíněným, kilometr širokým centrem obce, s vysokou kumulací některých pěvců (zvonek, sýkora koňadra, vrabci atd.).
Nad svahy Leskovce kroužily dvě káně lesní; možná jde o stejné ptáky, pozorované ve Velkých Losinách na druhé straně téhož kopce, kdo ví.
Na krmítcích u nádraží bylo opět husto, na jednom místě bylo opět najednou kolem dvaceti koňader, doprovázených několika dalšími druhy; mimo jiné čížky lesními a brhlíkem.
Po západní vedlejší cestě jsem podcházel navenek zchátralý zámek.
U mostu přes Desnou jsem opět zahlédl (jako již několikrát v Petrově) přeletujícího kormorána velkého. V dřívějším článku na blogu jsem vyjádřil jistou skepsi ohledně jeho přežívání v údolí Desné, ale ukázalo se, že stačí kousek rozmrzlého toku a kormorán si sem v klidu sedne!
Samozřejmě byl z mé přítomnosti dost nervózní a když jsem přecházel most, odletěl někam jinam.
O kus níže přeletovaly přes silnici čtyři sojky obecné, které něco sbíraly na stromech a nosily to v zobáku; nestihl jsem zaregistrovat, z kterého stromu či keře to sebraly, tak nevím, co to bylo.
V jihozápadní části obce pod Leskovcem (675 m) je jedno malé nahloučení domů, kde se vyskytovala na malé ploše řada pěvců, mimo jiné kolem 40 koňader a mezi nimi opět uhelníček.
Na krmítka sem zaletovalo také několik čížků lesních.
Na okraji domů sedělo na stromech hejno 19 stehlíků obecných.
Postupně jsem došel na okraj obce a pak to přes most a hlavní silnici došlapal až do nejjižnějšího výběžku, části Filipová, odkud vede zadní cesta na Maršíkov. V této části jsem narazil na největší koncentraci sýkor; napočítal jsem postupně minimálně 58 koňader, dvě babky a jednu modřinku. Chvílemi jsem si říkal, zda snad už neprobíhá tah, ale o kousek dále jsem pochopil - tak velké lojoviště jsem ještě nepotkal. Je jasné, že taková nabídka přitáhla zájem tolika ptáků.
A kde je hodně pěvců, nechybí ani krahujec obecný. Celkem jsem potkal tři ptáky v místech největší koncentrace sýkor a vrabců.
Takto vypadá pohled z jižní Filipové údolím zpět k severu. Prošel jsem celou část údolí, která je zde viditelná až po svahy hor vlevo v pozadí. Mezitím sestoupily z hřebenů mraky a začalo jemně sněžit. Čekala mne ještě cesta zpět do středu obce, k údolí Tříramenného potoka a k zaparkovanému autu.
Cestou přes Filipovou jsem u jednoho z nových domů potkal tuto kumulaci krmítek. Tak nevím, jestli to někteří lidé trochu nepřehánějí...
U paneláků v centru obce se objevila další koncentrace několika druhů ptáků, především pak zvonků zelených. Zaletovali na krmítka na balkónech a mezitím odpočívali v korunách stromů. Celkem jsem tady napočítal nejméně 60 ptáků, možná jich bylo ještě o něco více.
Cestou k hornímu bodu cesty u Tříramenného potoka jsem se musel obrátit a zhodnotit vkus architekta, který vtlačil panelákové sídliště do podhůří Jeseníků v údolí Desné. Aspoň ho nepostavil na kopec, jako ve Vimperku či Litomyšli.
Poté, co jsem se pod domkem Tomáše P. otočil k jihu, zbýval mi jen malý úsek cesty k obchodu. Ještě jsem zaznamenal mimo jiné třeba žlunu zelenou či jíkavce a už jsem byl - po čtyřech a půl hodinách cestování po obci - zase u auta. Čekal mne návrat domů a účast na společenské akci. Ale už brzy opět vyrazím do další z obcí údolí Desné, než zima definitivně skončí a začne opět pravidelné cestování na Šumvald.
Přehled pozorovaných ptáků (uvedené počty jsou minimální):
  • kormorán velký - 1 imm. ex.
  • volavka popelavá - stopy
  • kachna divoká - 11 ex.
  • krahujec obecný - 3 ex.
  • poštolka obecná - 1 ex.
  • strakapoud velký - 1 ex.
  • strakapoud jižní - 2 ex. v centru obce (samec pozorován)
  • žluna zelená - 1 ex.
  • sojka obecná - 8 ex.
  • straka obecná - 4 ex. (spolu)
  • ťuhýk šedý - 1 ex.
  • skorec vodní - 2 ex.
  • kos černý - 10 ex.
  • sýkora koňadra - min. 344 ex. (největší koncentrace min. 40 ex. na jednom místě)
  • sýkora modřinka - 36 ex.
  • sýkora uhelníček - 5 ex.
  • sýkora babka - 6 ex.
  • šoupálek dlouhoprstý - 1 ex.
  • brhlík lesní - 3 ex.
  • vrabec domácí - 71 ex.
  • vrabec polní - 1 ex.
  • pěnkava jíkavec - 1 ex.
  • hýl obecný - 4 ex.
  • dlask tlustozobý - 3 ex.
  • zvonek zelený - min. 68 ex.
  • stehlík obecný - 32 ex.
  • čížek lesní - 67 ex.
  • křivka obecná - 2 ex.
  • strnad obecný - 20 ex.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ondřej Ryška Ondřej Ryška | Web | 16. února 2010 v 11:39 | Reagovat

Dobrý den,
Tak ti "jižani" mě překvapili.
Druhové jméno jižní tomuto strakapoudovi už moc nesedí..:-)
S pozdravem,
O.R.

2 Martin Vavřík Martin Vavřík | 16. února 2010 v 19:23 | Reagovat

Dobrý den. Strakapoud jižní není jižní už nějakou dobu; pravidelně se vyskytuje v Olomouci a řadě míst severně od ní, od roku 1996, kdy jsem přišel na Šumpersko, potkávám nejméně jeden pár pravidelně i v Šumperku. V posledních letech se vyskytuje také na řadech míst v Polsku.
S pozdravem, Martin Vavřík

3 Ondřej Ryška Ondřej Ryška | 16. února 2010 v 21:29 | Reagovat

Tak to aby jsme mu vymysleli nové druhové jméno :-)

4 Martin Vavřík Martin Vavřík | E-mail | 18. února 2010 v 5:58 | Reagovat

No, to by bylo zajímavé (třeba strakapoud bělokrký). Jinak ale stále platí, že na jihu je nejčastější; přestože jsem jej další den potkal v další vesnici...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama