5. dubna 2009 v 19:57 | Martin Vavřík
|
V neděli 5. dubna jsem opět vyrazil na Šumvald. Chtěl jsem se tu zastavit za rozbřesku, před pravidelnou kanonádou. Ještě než se dostanu k ptákům, zastavím se u ní. Šéf rybářství je vstřícný člověk, ale spouštět dělostřelbu přesto, že na rybníce a v okolí není jediný kormorán, a to v neděli od 7:50 s frekvencí 56 sekund - to nechápu. A jak podotknul Honza Vidlař, nechápu, že si to obyvatelé Šumvaldu nechají líbit. Představte si, že dělo dělá docela slušný kravál v Lazcích, nepříjemně je slyšet v Medlově a jeho ozvěnu jsem slyšel na štěrkovně u Moravičan!!! Takové narušování klidu v celém horním Hornomoravském úvalu, to už je snad trochu moc... Nu a nyní k ptákům a fotoreportáži.
Z fotografie je patrné, že jsem na Šumvaldu stál již za východu Slunce (dnes vycházelo v 6:29 LČ). Dnešní výpravu jsem totiž zahájil již hodinu předtím na sedle Traťovka mezi Sobotínem a Hraběšicemi.
Zkoušel jsem zaslechnout nějaké sovy, místo toho jsem zachytil tah sluk lesních (druh č. 118) - k východu prolétly nejméně 4 ex. Jinak pouze zpívali brávníci, drozdi a červenky.
A jsme na Šumvaldu. Krátce po vystoupení z auta jsem zaregistroval první zpívající pěnici černohlavou (druh č. 119). Ještě před východem slunce jsem na hladině mimo jiné zahlédl tři husy velké. Vrchol tahu je už sice za námi, ale v dubnu se tu husy velké mohou objevit kdykoliv.
Další novinkou bylo hejnko osmi potápek černokrkých (druh č. 121; druhem č. 120 byl vodouš rudonohý, který se ozýval hlasem toku a zareagoval na imitaci volání). Šumvald není zrovna extra lokalitou na tuto potápku, již 8 ex. je nadprůměrný počet (maximum bylo slušných 43 ex. v roce 1995) - s Tovačovem se rozhodně nemůže rovnat.
Oproti pátku se objevily čírky obecné, celkem 12 ex. Bohužel tyto čírky, stejně jako lžičáci (16 ex.) zareagovali na první výstřely z kormo-děla a rybník opustili. Snad proto jsem je v pátek neviděl.
Bahňáci si momentálně nemají na Šumvaldu kde sednout. Přilétli jen tři vodouši kropenatí, kteří se usadili na jeden z kamenů u břehu. Vydrželi tam, dokud jsem je nevyplašil při zpáteční cestě.
Na asfaltku si sedl osiřelý kulík říční. Obvykle se v dubnu začnou tito ptáčci zajímat o spuštěné jihozápadní rybníky, kde však zatím bahno chybí.
Vycházelo sluníčko a já se chvíli zaměřil na nasvícené labutě velké; dnes 58 ex., tedy zase o dvě více než v pátek.
Vycházející slunce vykreslilo dokonale dvojici mladé a dospělé labutě.
Když jsem postával u břehu delší dobu, poláci se osmělili a začali se pomalu vracet k vysypanému zrní. Bohužel, jejich počty nadále klesají, letos byl velmi slabý rok.
Minule jsem pořídil tradiční dvojportrét páru kachen divokých, dnes tedy jeden trochu méně tradiční... Rozhodl jsem se v klidu přejet ještě na jih rybníka a kouknout, zda netáhnou pěvci po hrázi. U auta jsem zahlédl přeletující dvě sojky, tak jsem se na ně kouknul dalekohledem - a hele, nebyly to sojky, nýbrž dvojice dudků chocholatých! (druh č. 122) Potěšitelné setkání; nemám u sebe statistiku nevodních ptáků,a le jde o minimálně čtvrté mé pozorování na Šumvaldu a asi deváté v Hornomoravském úvalu.
Na jihu jsem se moc nezdržel, protože spustil onen pekelný vynález. Přátelé, odpusťte nyní hrubší slovo, ale ten mladý debil to dnes postavil takto v rohu u plotu. Když jdete podél vlnitého plechu, máte dojem, že je stroj na klasickém místě v boudě. A hádejte, co se stalo, když jsem došel na konec plechového plotu k tomuto místu! Plašení neplašení, ale schovat to takto za roh, to je již projevem selhávajícího intelektu! Rozhodl jsem se tu dále nezdržovat a pokračovat do Mohelnice.
Cestou do Mohelnice mne zaujal jakýsi pěvec u Lazců, zastavil jsem a zjistil, že je to rehek. A za ním na poli seděla koroptev, letošní druh č. 123. A o kus dále druh č. 124 - strakapoud jižní v Medlově, naproti obchodu, kde jsem se občerstvoval.
Zastavil jsem na plácku u Mohelnické štěrkovny a pozoroval první ptáky na mohutných topolech u Moravy. Tady se vesele namlouvalo, zpívalo a stavělo. Materiál na hnízdo tahaly kvíčaly a hrdlička zahradní (neznám moc hnízdišť mimo obce) a spokojeně vrkali hřivnáči.
Na břehu štěrkovny se ozval zpěv prvního budníčka většího (malý flek uprostřed, druh č. 125). Poměrně silně již zpívali nebo táhli budníčci menší (8 samců), červenky (5 samců) a pěnice černohlavé (6 samců). A nad řekou se ozval první letošní pisík obecný (druh č. 126, poslední přírůstek této bohaté výpravy).
U malého mokřadu v louce nebylo tentokrát nic (kolem jezdili nadšení cyklisté), jen moudivláčci a strnadi rákosní.
Doufal jsem, že zachytím tah nějakých dravců; okolí Moravy pod Doubravou a hřeben Doubravy samotný je ideálním místem. Nakonec jsem viděl jen káni lesní a orlovce.
Malý pohled na štěrkovnu. Ptáků bylo málo, ale pestrého složení - 21 lžičáků, pár ostralek, samec hvízdáka, 13 roháčů, 34 kachen divokých, osm chocholaček, tři čírky obecné a tři čírky modré. Na štěrkovnu slušný výřad!
Vracel jsem se k autu kolem pěnic černohlavých, které byly dnes všude. Svezl jsem se ještě do Dolní Libiny, kde bylo celkem pusto - šest roháčů, sedm kopřivek (na Libinu neobvyklé), samec čírky modré, 13 chocholaček a sedm poláků velkých. Domů jsem se vrátil oklikou přes Rýmařovsko, ale to už je jiná kapitola. Loučím se obrázkem babočky bílé C z Mohelnice a seznamem pozorovaných druhů na Šumvaldu.
Přehled druhů:
- potápka roháč - 4 ex.
- potápka černokrká - 8 ex.
- potápka malá - 3 ex.
- kormorán velký - 2 imm. ex.
- volavka popelavá - 11 ex.
- volavka bílá - 1 ex.
- labuť velká - 58 ex.
- husa velká - 3 ex.
- kachna divoká - 16 ex.
- kopřivka obecná - 14 ex.
- čírka modrá - 12 ex.
- čírka obecná - 12 ex.
- lžičák pestrý - 16 ex.
- polák velký - 36 ex.
- polák chocholačka - 104 ex.
- orlovec říční - 1 ex.
- lyska černá - 6 ex.
- čejka chocholatá - 2 ex.
- kulík říční - 1 ex.
- vodouš rudonohý - 1 ex.
- vodouš kropenatý - 3 ex.
- racek bouřní - 3 ex.
- racek chechtavý - jen 20 ex.
- dudek chocholatý - 2 ex.
zamfNg <a href="http://cwzmrbynqjvs.com/">cwzmrbynqjvs</a>, [url=http://rsdiyxneehba.com/]rsdiyxneehba[/url], [link=http://bokmcygapbjr.com/]bokmcygapbjr[/link], http://elbjhglgkhdm.com/