Leden byl na Sobotínsku zpočátku velmi mrazivý. Žádní zajímaví ptáci se tím pádem nedostavili, poté co někam zmizeli brkoslavi se nejzajímavějším ptákem stala ostralka štíhlá na Desné ve Vikýřovicích/Rapotíně. Jeden lednový den jsem vyhradil procházce Sobotínem, kdy jsem se snažil zaznamenat, kolik asi ptáků se zde zdržuje v mrazivém lednovém počasí. Jinak šlo o krátké výpady. Předtím, než se budu věnovat šumvaldským pozorováním, přináším tedy fotoreportáž ze svého bydliště a jeho okolí.

První fotografií je pohled na severní (nižší) část Sobotína po sčítání sobotínských ptáků. To bylo ještě pravé zimní počasí. Pár dalších fotek se vrací k vikýřovické ostralce. Pták se zdržoval na nezamrzlé ploše minimálně od 6. do 16. ledna, poté ledy povolily a ostralka měla více možností k pobytu, zmizela neznámo kam. Podle T. Pospíšila se již dřive zdržovala v Loučné nad Desnou, snad tedy zůstala i nadále. Následující fotografie je z 9. ledna.

Nejdůležitějším zimovištěm kachen divokých je tradičně říčka Losinka u zámku ve Velkých Losinách. 9. ledna jsem zde sečetl 77 ex. (z toho, pro zajímavost, 44 samců a 33 samic - hezká čísla). Pro srovnání v místě, kde se zdržuje ostralka, se zdržovalo něco přes 20 ex. Zde pohled na téměř kompletní losinské hejno:

11. ledna (teploty se toho dne držely celý den pod bodem mrazu) jsem prošel celý Sobotín (mimo části Štětínov), abych se pokusil odhadnout počet ptáků zimujících v intravilánu vesnice. Délka Sobotína od školy na horní konec činí něco málo přes 3 km, šířka obvykle nepřesahuje 200 m. První zajímavější ptáci byly dvě poštolky, peroucí se na hlavní silnici.

Na několika místech se zdržovali kosi, zvláště ocenili, když majitelé zahrad zapomněli sklidit jablka.

Na jednom místě zcela nečekaně plavaly na malém potůčku tři kachny divoké.

K nejběžnějším ptákům patřily sýkory modřinky.

Na jednom místě se zdržovali také stehlíci.

Na rozdíl od jedné z předchozích zim se vrabci domácí zdržovali na svých obvyklých místech, i když ne v hojném počtu.

Samozřejmě nechyběl nějaký strakapoud velký; kupodivu se tuto zimu neukázal ani strakapoud prostřední, ani strakapoud jižní.

Nu a na závěr v zámeckém parku mimo jiné sýkora babka.

Před dalšími fotkami by mělo následovat jakési shrnutí. Zaznamenal jsem minimálně 70 ex. 19 druhů (skutečný počet byl o něco vyšší). Pro zajímavost uvedu úplný přehled, seřazený od nejpočetnějších:
- sýkora koňadra - min. 19 ex., z nichž dva zpívají
- sýkora modřinka - min. 10 ex., z nichž tři zpívají
- kos černý - 8 ex.
- sýkora babka - 4 ex., z nichž jeden zpívá
- poštolka obecná - 4 ex.
- stehlík obecný - 4 ex.
- vrabec domácí - 4 ex. pozorováni, spíše jich bylo kolem 10 ex.
- kachna divoká - 3 ex.
- brhlík lesní - 3 ex., z nich jeden zpívá
- strakapoud velký - 2 ex.
- drozd kvíčala - 2 ex.
- káně lesní - 1 ex.
- sojka obecná - 1 ex.
- mlynařík dlouhoocasý - hlasy
- hýl obecný - hlasy
- skorec vodní - 1 ex.
- zvonek zelený - 1 ex. (hejno se zdržuje tradičně pod dolním Sobotínem)
- sýkora parukářka - 1 ex. u hrobky, spíše již v lese než ve vesnici
Vraťme se zpátky do Vikýřovic. Majitel největšího krmidla v okolí pokračuje v zásobování ptáků potravou, což nadále přitahuje řadu druhů a vytváří nejzajímavější kombinaci ptáků v širokém okolí (samozřejmě žádné rarity, ale o ty tu nejde).

Po práci jsem pravidelně navštěvoval samce ostralky. 12. ledna spal a nenechal se vyrušit.

Ostralce vikýřovicko-rapotínské bude věnována většina zbývajících záběrů. 13. ledna se zdržovala s ostatními kachnami.

Zamrznutí většiny toku Desné a přítoků nažene do severních Vikýřovic skorce vodní a usnadňuje jejich pozorování. Jindy jsou rozptýlení po větší délce a najít je trvá déle. V lednu se zde zdržovali tři až čtyři ptáci společně, zde dva z nich:

Ostralka se zdržovala na Desné i 15. ledna. Poprvé se mi podařilo zastihnout ji v letu, jinak na kolemjdoucí nebrala ohled a buď plavala nebo spala. Mezi stromy se mi nepodařilo pod mraky pořídit lepší foto než toto, ale aspoň ukazuje kresbu křídla:

Poslední obrázek tohoto článku je zároveň poslední fotkou ostralky z 16. ledna. Poté jsem onemocněl a když jsem se za týden vrátil, ledy na Desné roztály a ostralka zmizela neznámo kam.

Jak jsem již psal do prosincového článku: Dnes ráno (9.2.2009) jsem ostralku viděl v hejnku březňaček na Temenickém potoku v Šumperku v parku u hasičárny.