close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Za kulturou do Brna (gotika)

5. ledna 2009 v 14:13 | Martin Vavřík |  Kultura
V sobotu 3. ledna jsme se vypravili za kulturou do druhé moravské metropole - Brna. Jen poznámka k cestě - brkoslavi severní budou asi všude, z auta jsem pozoroval tři hejna - kolem 20 ex. u Gruny za Studenou Loučkou, asi 100 ex. za Moravskou Třebovou a asi 15 ex. u Skalice nad Svitavou. Toť z ptáků vše. Na Drahanské vrchovině a před Svitavami nás uvítala námraza a modrá obloha, cesta byla krásná (jen bohužel proti slunci).

Nad parkovištěm, kde jsme se uvelebili, trůnil Petrov alias katedrála sv. Petra a Pavla. Tak trochu předznamenala cíl naší výpravy, a to gotické umění Brna, s jistými časovými přesahy oběma směry. Na druhé straně je vzhled katedrály z velké části dílem regotizace, tak populární v 19. století i později...
Jedno z prvních míst, kam jsme zabrousili, byl Zelný trh. Na rohu tu stojí dům, v němž je snad druhotně zasazené románské okno. Dům (čp. 298) je sám o sobě velmi starý.
Jedním z vrcholných děl brněnské gotiky je Pilgramův portál staré radnice dokončený roku 1511. Proslulá je zkroucená střední fiála, typický prvek pozdní gotiky. Bohužel, usilovní regotizátoři a puristé odstranili původní konzoly (podstavce pod sochami) a nahradili je pagotickými novotvary 19. století.
Už méně návštěvníků si povšimne, že ze stejné doby pocházejí také nádherná vrata s kováním!
Cestou přes náměstí Svobody jsme se zastavili před Kleinovým palácem. Jaké propojení - sobotínští zbohatlíci, hrabata Kleinové, si v Brně nechali v letech 1847-48 vybudovat novorenesanční palác, s využitím unikátního prvku - litinové výzdoby průčelí, ulité - kde jinde - v sobotínských železárnách.
Aspoň jeden detail průčelí:
Kousek vedle stojí jeden z mála dochovaných renesančních domů, tzv. Schwanzův dům, nazývaný také Dům pánů z Lipé. I když nevím, nakolik je vhodné použít slovo dochovaný. Moderní úprava arkádového nádvoří je podle mého vkusu natolik brutální, že člověk na místě necítí nic renesančního.
Pokročili jsme za gotikou, k nejkrásnějšímu brněnskému chrámu, kostelu sv. Jakuba. Z jižního průčelí na nás vystrkoval zadek známý Nehaňba. Přes různé pověsti o řevnivosti stavitelů Jakuba a Petrova se opět jedná o gotickou specialitu, zvanou drolerie; na podobné výtvarné projevy tolik nadával Bernard z Clairvaux (a jeho projev se stal návodem, jak ďábelské příšerky zobrazovat!). Historie Nehaňby je jistě komplikovaná, viditelná hlava je velmi pravděpodobně výsledkem regotizace v 19. století, která kostelu sv. Jakuba dosti ublížila.
Interiér kostela patří pro mne spolu s kostelem sv. Mořice v Olomouci k nejčistším gotickým prostorům na Moravě. V trojlodní hale téměř nic nezadržuje cestu pohledu do klenby, prostoru dominují mohutné svazkové pilíře a síťové klenby (v kněžišti kamenné, v lodi už jen štukové).
V interiéru kostela je rozseta řada nenápadných památek - například gotický Krucifix na zdi nebo gotická socha sv. Salvátora na konzole v ose kostela. Já zde vybírám některé další, například pozdně gotické zábradlí kazatelny ze začátku 16. století s plaménkovými kružbami.
Nezasvěcený člověk snadno přehlédne dvě desky Pašijového cyklu, které se tváří tak soudobě - a přitom pocházejí z roku 1519! Tato goticko-renesanční práce je letopočtem označena pod nohami Krista a patří k nejcennějším součástem vybavení kostela.
Na severní straně kostela regotizátoři odstranili Pilgramovo gotické schodiště a arkýř, zůstala alespoň krásná předsíň dnes nepoužívaného gotického vstupního portálu.
Cestou od sv. Jakuba do Moravské galerie jsme potkali na Moravském náměstí krásné stromy:
V Moravské galerii se může fotograf vyřádit (jen bez blesku a některé zapůjčené předměty se fotit nesmí). Z mnoha vybírám, co nás zaujalo nejvíce. Hlavní důvod, proč jsem se do galerie vracel, byly rozhodně deskové obrazy Mistra olomouckého (dříve rajhradského) oltáře. Když na ně koukám, nevím, co historici umění vidí na Theodorikovi. Podle mne se s tímto a třeba Mistrem třeboňského oltáře nemůže srovnávat (ale je to laický názor).
Vedle těchto desek také visí jedna z krásných gotických Madon, původem z Brna (zde detail).
Asi nejkrásnějším detailem obrazů Mistra Olomouckého oltáře je tato bolestná Marie.
Nebo třeba detail z Umučení sv. Kateřiny. To krásně nehezké vystižení padouchů!
Ke krásným gotickým soškám patří např. sv. Markéta, pocházející z Porýní (třetí čtvrtina 15. století, tedy ještě před krásným slohem a přitom tak podobná toruňským madonám).
V brněnské galerii chybí madona na úrovní šterberské, z pěkných je zde zvláště Madona z olomoucké Primavesi, původem dle textu jistě brněnská. Zde detail, pro doplnění stojí na půlměsíci.
Pro srovnání s našimi díly je zde i obraz Lucase Cranacha (zde detail):
Zajímavý je reliéf Narození Páně, pocházející z Moravy z doby kolem roku 1520, s vlivy jak jihočeskými tak podunajskými.
Nu a z galerie jsme se posouvali mrazivým dnem opačným směrem. Řada kostelů se před námi uzavřela, dostali jsme se vlastně jen do kostela sv. Janů s touto krásnou nástropní freskou F. Ř. I. Ecksteina.
Z kapucínských zahrad, kam dopadaly paprsky "večerního" (cca 15:00) slunce, jsme nakoukli na Špilberk.
A končili jsme u Petrova. Nepřináším žádné záběry z regotizovaných a předělaných interiérů, ale netradiční detaily z fasády a krypty. Na jižní předsíni jsou dvě pěkné gotické sochy světic, ovšem později poněkud přetesané.
Ze severní věže je pěkný pohled na Brno, v popředí v centru s kostely (zleva) sv. Michala, Jakuba (za ním Tomáš) a věží radnice (za ní jezuitský kostel).
V kryptě Petrova je nečekaně umístěna pěkná gotická horizontální pieta místního původu.
Na severní straně je umístěna gotická Kapistránova kazatelna.
Odcházeli jsme od Petrova a na jeden z domů pronikly poslední paprsky lednového slunce.
Již dříve mě zaujala moderní plastika Průrva času u divadla Husa na provázku.
A poslední pohled na večerní Petrov z parkoviště před odjezdem.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Adik50 Adik50 | 21. ledna 2010 v 16:56 | Reagovat

Hmmm..hodí se mit o an referát...díky..=o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama