V sobotu 14. června jsem měl možnost dostat se do okolí Rudy nad Moravou. Využil jsem toho k dlouho odkládané návštěvě hadcového hřebene Žďár, který se táhne západně od obce a dosahuje výšek přes 600 m n. m. Dříve jsem zde zabrousil jednou, kdy byla mým zájmem přímo hornina (zvláště po vybroušení neobvykle zdobná, ale o tom snad někdy v budoucnosti). Nyní byly mým zájmem dva speciální druhy kapradin - sleziníků, které jsou na hadce vázány. Najít je, jak se ukázalo, nebyl žádný problém. Takže rovnou k věci.
Lokalitou jsem prošel brzy ráno jedním směrem s polovičním úspěchem; při návratu zpět jsem zahlédl nad cestou izolovaný výchoz, spíše balvan než skalku:

Vylezl jsem k němu a přestože to bylo skutečně mrně, rostly zde vedle sebe oba kýžené sleziníky.

Nyní stručné představení obou druhů. Prvním, na lokalitě rozšířenějším, je sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium). Ze sleziníků je to největší náš druh, připomínal mi vzrůstem puchýřníky. Jako jeho biotop jsou uváděny štěrbiny hadcových skal, na Žďáru byl mnohem méně náročný než následující druh, rostl prakticky na každém kameni, dokonce přímo na turistickém chodníku, a nejednou také přímo v lese, kde byl podklad evidentně mělce pod povrchem půdy.

Místy tvořil sleziník hadcový solidní porosty, jako na následující skalce u žluté značky.

Něco k určování - podobným druhem je sleziník netíkovitý (neměl jsem dosud tu čest); na rozdíl od něj má slerziník hadcový koncové úkrojky listů kosočtverečné a na špičce uťaté.

Druhým druhem je sleziník nepravý (Asplenium adulterinum). Podle mého pohledu je to takový hybrid mezi sleziníkem červeným (který má vřeteno, "stonek" černý, tmavý) a sleziníkem zeleným (který má totéž zelené). Sleziník nepravý si jaksi neuměl vybrat, proto má vřeteno nejdříve tmavé, na špičce však přechází do zelené.

Na rozdíl od předchozího druhu byl sleziník nepravý vzácnější, rostl jen na výraznějších výstupech skal a ještě ne na všech. Ideální stanoviště nalezl na výrazném výchozu na východě hřebene.



Zajímavé bylo, že na tomto výchozu živořil také jeden sleziník červený, kterému hadec evidentně nevyhovoval.

Ve druhé části tohoto článečku bych rád představil pár snímky neobvyklý les na tomto hadcovém hřbetu. V horní části hřbetu dominuje smíšený porost dubu a modřínu, ve strmější nižší partii pak pro mne zcela neobvyklý bukovo-modřínový les. Podrostem prvního byla tráva, kterou se mi nepovedlo určit, ve druhém tvořila jednodruhové porosty strdivka jednokvětá (což jsem viděl rovněž poprvé).





Třetím zajímavým místem je záhyb turistické cesty, zvaný Výhled. Proč se tak jmenuje, je jasné z následujícího obrázku.

Na tomto místě se rozkládá louka, která v horních partiích pod lesem ukazuje, jak je ovlivněna hadcovým podložím (které snad níže postupně vyznívá). Porost je tu nízký a řídký.

Ve škole jsme se kdysi učili o nanismech, trpasličích vzrůstech jinak větších rostlin, které jsou pro hadec typické. Nevím, jestli se mi je podařilo zaregistrovat, přikládám fotografii opravdu mrňavého hadince a poté jakéhosi miniostružiníku.


Tak zase příště o něčem jiném!
Dobrý den...můžu vás poprosit,abyste dal na stránky školy fotky z výletu..děkuji
A mimochodem,máte velmi pěkný a poučný blog