V pondělí jsme byli ze školy vyhnáni, abychom s dětmi strávili den venku (měly přece v neděli ten svůj den). Já vyrazil se svou třídou lesem nad Rapotínem na místo na hřebeni, které se jmenuje Prameny a odtud dolů do Rejchartic.

Sedlo Prameny (710 m) je součástí hřebene Hanušovické vrchoviny, omezeného toky Desné na západě a Moravy s Brannou na východě. Hřeben se zvedá u Šumperské kotliny a houpe se přes vršky a sedla až do Přemyslovského sedla, kde hraničí s Hrubým Jeseníkem. Na tomto hřebeni je řada lučních porostů různé nadmořské výšky, je zde mimo jiné důležité centrum výskytu chřástala polního. Ten ve dne samozřejmě nebyl aktivní; udivující však byla koncentrace strnadů lučních. V sedle na fotografii zpívali minimálně čtyři samci, pátý zpíval kousek dále k jihu na další louce. Toto zjištění doplnilo obrázek o výskytu tohoto druhu na Šumpersku. Areál pokrývá pás luk od oblasti Sobotína přes zmíněný hřbet (jiné lokality jsou např. u Velkých Losin) po Přemyslovské sedlo a dále k sedlu Ramzová. V letech mapování jsem odhadoval početnost v této lokální populaci na 10-15 párů, pokud však je více takových míst, jako je sedlo Prameny, je třeba údaje přehodnotit.


Mimo strnady luční jsem v sedle zaznamenal typický výřad druhů - bramborníčky hnědé, ťuhýky obecné, skřivany polní, lindušky lesní, ale také rákosníka zpěvného, krkavce či káně lesní. Nad vršky u Rejchartic poté vykroužili také dva včelojedi.


Každopádně sedlo Prameny patří k dalším estetickým místům na Šumpersku, které má evidentně svůj význam i pro takové zajímavé druhy, jakým je právě strnad luční.
cau, no to je dost ze si sem dal nejaky new obrazky..jinak mas to tady suuupa, ale dej sem aspon nejaky ankety at muyu hlasovat je to zabava diki kamo. a zatim cau