close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chorvatsko - cesta tam

7. listopadu 2007 v 8:58
Pokouším se s odstupem dní dát dokupy zprávičku o mé (resp. naší rodinné) výpravě do Chorvatska. Nemíním se nějak zvlášť vykecávat, nechám hovořit fotografie (doufám, že velmi povedené). Celá reportáž je rozdělena do tématických celků, spíše než po dnech. Prvním z nich je cesta z Čech, tedy Moravy, až na kraj světa.
Vyrazili jsme navečer v sobotu 14. července. Tím jsme se vyhnuli pátečně sobotním zácpám při změnách turnusů. V Hornomoravském úvalu bylo krásně, slunce mizelo za obzorem a přivítat nás mělo až daleko na jihu.
Cesta ubíhala celkem hladce až na Vídeň. Poněkud se ucpala silnice a poté dálniční odbočka na Graz velela nejprve doprava a ihned poté doleva. Brzdy to nezvládly a následovala prohlídka noční Vídně. Správný směr jsme chytli po cca půlhodině.
Ráno nás uvítalo na slovinsko-chorvatské hranici. Provoz hladký, aut minimum.
Dálnice k Záhřebu se prokusovala malými pohořími pomocí velkých tunelů. Jak si můžete přečíst, některé z nich dosahovaly délky kolem dvou kilometrů.
Dálnice v Chorvatsku se platí průběžně. Když si to spočítáte a nejste z nejbohatších, asi tak jako my rádi v Karlovaci uhnete k jihu na starou dobrou silnici č. 1.
Delší dobu jsem řídil a tudíž nemohl fotit. Rodina chrněla a ojedinělé výhledy na Plitvickou planinu jsem tudíž mohl obdivovat jen sám. Po vystřídáni jsem se plně vpil do vyprahlé krasové krajiny v blízkosti bosenské hranice. Na místě s vláčkem jsme poprvé trochu odpočali.
Některé úseky v blízosti bosenské hranice byly poněkud depresívní. Řadu let po válce zde zůstávají její citelné stopy - rozstřílené domy, opuštěné vesnice...
Přeladil jsem na krajinný mód. Pestrost a cizokrajnost vyprahlé vápencové krajiny byla fascinující. Nikdy nebudu litovat, že jsme zvolili silnici č. 1 vnitrozemím.
Na jednom místě na nás vykoukly laguny jako z jiného světa:
Silnice se občas prosmýkla krasem za pomocí tunelového podloubí.
Tato hora v blízkosti bosenských hranic u Peručka jezera nás zcela uchvátila. Fotografie je schopná zachytit jen zlomek působivosti výrazných ukloněných vrstev pokrčených skal, kontrastujících s vystupujícími žebry na hladkých svazích pod nimi.
Nad Peručkym jezerom jsme si dali delší pauzu. Koukali jsme z výšky na hladinu, kde se koupaly jakési děti a jeden racek, svačili jsme, diskutovali a odpočívali. V okolí odpočívadla nebylo nic moc zajímavého, jen vyprahlá krajina. Sebrali jsme alespoň polomrtvého, krásně vybarveného okáče metlicového (Hipparchia semele).
Na druhé straně přehrady se na úpatí vyprahlých pohraničních hor krčily malé vesničky, jako tato:
Opět jsme se výrazně posunuli, odskočili jsme od bosenské hranice a přiblížili se k moři. Osou krajiny odlehlé od moře je zde řeka Cetina. Pramení kousek od námi obdivované hory, kroutí se vnitrozemím, vytváří zaříznuté až kaňonovité údolí a blíží se k moři. Zde je zachycena u městečka Trilj. V pozadí se ale tyčí bariéra pobřežních hor, které nutí řeku uhnout k jihu - tím to ale nekončí; na jihu naráží na další masív, dělá otočku o 180 stupňů k severu a u města Omiš proráží úžasným kaňonem do moře (viz poslední kapitola).
Nejsem odborník na geologii oblasti, proto přesně nepopíšu, jak vznikl tento suchý kaňon. Zdá se, že jde o místo, kterým se řeka Cetina pokusila neúspěšně prorazit k jihu a kde to vzdala. Následně se její tok otočil k severu k Omiši. Mohutná bradla vlevo jsou pobřežní hory, za nimiž leží naše letovisko, v pravé polovině je ploché údolí Cetiny směřující k Omiši.
Do poslední chvíle není tedy vidět moře. Následuje odbočka od údolí Cetiny a prosmyknutí průsmykem Dubci (298 m), kterým se ona nedostala. Vzápětí nato se necelých 300 m pod námi objevila modravá voda Jadranu. Byli jsme kousek od našeho budoucího domova - Marušići.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Radim Radim | 15. března 2018 v 19:55 | Reagovat

Dobrý den, velmi pěkný článek. My jsme jeli minulý rok do Chorvatska taky autem, a byla ta krásná cesta. Člověk toho pozná strašně moc. Sepsali jsme i jeden článek, snad někomu pomůže - http://vsekolemcestovani.cz/radynacestu/autem-do-chorvatska-nejlevneji/

2 Petra Petra | Web | 20. června 2019 v 20:08 | Reagovat

Jooo taky nás to už za pár týdnů čeká. Na Chorvatsko se těším, ale na tu cestu teda moc ne. Doufám, že všechno proběhne bez nějakého většího problému. Manžel má právě příští týden v plánu jet s našim autem na preventivní kontrolu do servisu a prý má dokonce v plánu na něj nechat dát i úplně nové letní pneu, aby opravdu vše byo v naprostém pořádku. Snad nás po cestě nepotká nějaká nepříjemnost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama