Polské Tatry aj. - den druhý

15. srpna 2006 v 13:07 | M. Vavřík |  Vysoké Tatry
Se zpožděním se opět dostávám k událostem červencovým. Tentokrát je na řadě stručný fotoreport z druhého dne v polských Tatrách. Náplní druhého dne byl přechod z doliny Chocholowské do doliny Kościeliska přes sedlo zvané Przełęcz Iwaniacka (1459 m). My jsme byli odrazeni od zajímavěji plánované trasy, proto jsme si tento přechod zpestřili vyběhnutím na vrch Ornak (1854 m). Bylo to naše první setkání se subalpínským stupněm těchto hor.


Úvod do oblasti
Každý, kdo koukne do mapy, rychle zjistí, že Tatry se skládají ze Západních a Východních, hranice mezi nimi je mezi Kasprovým vrchem a Svinicí (k tomu někdy jindy). Ze Západních Tater jsou pro našince dobře známé Roháče, na které na východě navazují Červené vrchy. Zmíněná trasa je vlastně cestou za poznáním nejvýchodnějších Roháčů. Závěr doliny Chocholowské leží pod úžasnými svahy Volovce (2054 m); Iwaniacke sedlo leží na posledním severním bočním hřebeni, který vybíhá ze sedla mezi Klínem(2175 m) a Bystrou (2248 m), nejvýchodnějšími a největšími roháčskými vrcholy. Tento boční hřeben leží kompletně na území Polska, vrcholí Zadnim Ornakem (1867 m), za nímž následuje Ornak, Siwy Wierch Ornaczanski a hřeben prudce padá do Iwaniackého sedla. Od tohoto sedla dále na sever se tyčí úžasný vápencový masív Kominiarski wierch (1829 m).

Fotoreportáž
Tak takto se vstupuje do doliny Chocholowské. Až na polanu pod Volovcem vede pohodlná širkoá cesta, kterou lemují vysoké vrcholy Roháčů.
Jako všude v Tatrách, doprovází nás při nástupu pod malými smrčky roztroušeně rostoucí jednokvítek velekvětý. Tato kytička je v našich atlasech uváděna z velkého území, ale v Červeném seznamu Jeseníku je zmíněna jako ustupující z neznámých důvodů. Skutečně jsem ji v Jeseníkáchještě nikdy neviděl...
Takto vypadá Polana Chocholowska v závěru Chocholowské doliny; v pozadí ji lemuje pohraniční boční hřeben Roháčů, zleva doprava je to mohutný Volovec (2054 m), špičatý Rákoň (1879 m), vpravo na druhé straně dlouhého hřebene Lúčné/Grześ (1652 m) a za vrcholky skupinky stromů Bobrovec (1663 m). Na samotné polaně je řada památkově chráněných dřevěných salaší:
Vzadu nad salašemi, na bočním hřebeni Bobrovce je krásná skupina vápencových bradel, pojmenovaná Mnichy:
Konečně jsme se po chvilce šlapání dostali do závěru doliny; bylo to slerpé místo trasy. Pak bylo třeba se kousek vrátit a začít namáhavý výstup do Iwaniackého sedla.
Na nápad vystoupit na Ornak jsme došli až po výstupu do sedla. Proti mapovým časům jsme tu byli poměrně brzy a tak to stálo za to. I když nás poněkud odrazoval pohled na strmou stráň porostlou klečí. Ale v sedle ještě nebyla ta pravá atmosféra hor; mimochodem, na louce v sedle byla dominantní rostlinou kuklice horská.
Z nízkého lesíka jsme se rychle dostali do kleče a já se začal radovat z prvních setkání se starými známými rostlinami z Nízkých Tater. V kleči rozkvétaly a kvetly hlavně hořce tečkované.
Poměrně rychle - nutno poznamenat že s vypětím všech sil - jsme se přehoupli přes hranu a dostali se na mírný hřeben, vedoucí k vrcholu. Cestou jsme potkali krásné jestřábníky alpské, které znám z Jeseníků od Tabulových skal.
A čekal nás už jen kousek nádherného hřebene:
Přímo před námi je Ornak, kousek dále po hřebeni skalnatý Zadni Ornak. Vysoké štíty na obzoru jsou vlevo Bystrá (nejvyšší vrchol Roháčů) a vpravo mohutný Klín. Povšimněte si nádherných strmých travnatých svahů...
A zde je jedna z vrcholových fotografií. Po hřebeni s nádjernými travnatými svahy se klikatí cestička na skalnatý suťový Zadni Ornak. Úplně vlevo vzadu je Pyšné sedlo (1792 m), významné místo - odděluje totiž Roháče od Červených vrchů. Vpravo stoupá z tohoto sedla hřeben až na nejvyšší štít Roháčů, Bystrou (2248 m). A propos, Červené vrchy - jejich název prý pochází od na podzim rudnoucích porostů "trávy". Onou trávou je ve skutečnosti zde všudypřítomná sítina trojklanná:
Sítina trojklanná je mou oblíbenou "trávou". Vždy se na ní rád kouknu v Jeseníkách, ovšem tady je to rarita, která roste v pár trsech na nějaké skále (Keprník, Vozka atd.), kdežto v Tatrách vytváří souvislé porosty.
Toto je jedna z našich nejoblíbenějších rostlin na výpravě - zvonek alpínský. V Tatrách se objevuje v kleči a potom na holích nad ní. Hodně se podobá jesenickému zvonku vousatému.
No, bylo na čase setupovat. Cesta dolů je nápor na nohy (zvláště kolena), i když nejsme hloupí a dávno používáme hůlky. Přesto jsem si našel čas koukat po kytkách a některé i vyfotit. Tak například tyto:
To je stokroč Micheliho. Říkám si, kolik "sedmikrásek" už jsem ve vysokých vápencových horách minul, než mi došlo, že není všechno sedmikráska, co tak vypadá...
Poprvé na této výpravě jsem potkal všivec přeslenitý - později jich na hřebenech bylo habaděj, ale první vždy potěší. Rostl už v pásmu normálního lesa. Poprvé jsem ho viděl loni na Kriváni ve Vysokých Tatrách. Lepší fotografie budou (snad) z dalších dní.
Abychom se nezabývali jen kvetoucími rostlinami - toto je má oblíbená kapradina hrálovitá. V Česku jsem ještě neměl to štěstí, ale z Tater ji znám dobře.
Konečně jsme sestoupili do horní části doliny Kościeliska, k chatě pod Ornakem. Zde jsme zjistili, že čas je ucházející a odměnili svůj dnešní výkon zaslouženým pivem za 7 polských zlotých. Čekal ná už jen sestup dolinou Kościeliska. Tato dolina patří k nejkrásnějším v polských Tatrách. Říčka tu prokusuje několik vápencových hřebenů a vytváří řadu jevů známých z krasových oblastí. Plus připočtěte vápnomilnou květenu a jste v obraze. Pár obrázků pro ilustraci:
Typický obrázek z cesty dolinou. Povšimněte si mimo jiné vytíženosti tras v Polsku; jestli jste si na Slovensku mysleli, že je tam moc lidí, nebyli jste v polských Tatrách...
Hle, jeden z typických krasových jevů, zvaných vyvěračka.
Takto vypadá dolina Kościeliska v širších částech, tedy mezi místy, kde řeka prokusuje jednotlivé vápencové hřebeny.
Vápencové louky jsou vhodným místem pro orchideje (vstavače). Zde byl jedním z nejhojnějších vemeník dvoulistý, který ani u nás není ještě raritou (naštěstí).
Takto vypadala místa, kde se říčka musela vápencem prokusovat. Na skalách rostly zajímavé kytky, některé jsem nepoznal, některé se moc nedaly fotit - ač byl jasný den, v kaňonu byl stín a šero. Jo - a vím, že je na foťáku blesk, ale nezlobte se, ty fotky za moc nestojí...
Abych nějaké kytičky přece jen ukázal - toto je pochybek, momentálně si nejsem jistý který. Křehká kytička z příbuzenstva prvosenek.
K častým a elegantním květinám vápencových skal patřil zvonečník hlavatý. A na závěr květina možná obyčejná, ale někdy velmi estetická - udatna lesní.
Naše cesta z doliny do doliny skončila. Jali jsme se lízat rány, odpočívat a posilňovat se, neb nás čekal třetí den výstup na Giewont (1728 m).
Co bude třetí den?
Třetí den jsme měli v plánu výstup na Giewont, poutní horu polských Tater. Není příliš vysoká, ale její vzhled z doliny Zakopaného je impozantní - vypůjčil jsem si fotografii z jakéhosi webu (šel jsem totiž na něj a ne naproti něj, takže takto jsem ho fotit nemohl...):
Na co se můžete těšit - výstup, fotografie ledovcových kotlů v Červených vrších, vápencová květena, první dvoutisícovka výpravy (nemohli jsme odolat a opět jsme si odskočili). Těším se na shledanou na těchto stránkách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jiří Šírek Jiří Šírek | E-mail | 6. září 2006 v 12:57 | Reagovat

Martine, máš to pěkné, blahopřeji k fotkám i zážitkům, jen mám obavy, abys nepřesedlal z ptáků na kytky. Jednoho takového bývalého kolegu Polčáka známe...A ty jeho "sajrajty" mu Luboš nemůže zapomenout dodnes. Co stránky faun. komise?

2 Enrico Enrico | E-mail | Web | 6. prosince 2011 v 20:41 | Reagovat

Tady se mi líbí... ;-)

3 SergiooQ SergiooQ | E-mail | 16. ledna 2017 v 18:45 | Reagovat

I found this page on 14th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

4 FelixD FelixD | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 11:46 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama